Zdeněk Bína Bird

Deset nových písní, inspirovaných jazzovou a soulovou hudbou, tvoří hluboce lidský a povznášející hudební celek právě díky mimořádnému pojetí celého projektu. Kvůli přesné interpretaci svých hudebních představ se Bína totiž rozhodl nejen pro vlastní skladbu a textování, ale také pro něco, co je pro fanoušky na české hudební scéně stále vzácností, a to vlastní natočení všech hudebních nástrojů. Jejich aranž Bína pečlivě zvolil tak, aby co nejvíce zachovala původní atmosféru motivu, ze kterého každá jednotlivá píseň vznikla. Témata budou posluchačům jistě blízká, protože zrcadlí situace, se kterými se všichni denně setkáváme a skrze které spoluvytváříme svět, ve kterém žijeme. K cestě, která jej dovedla k této změně, Zdeněk Bína dodává

„Cítil jsem, že potřebuji hledat jiné rozměry v hudební fantazii. Vidím, do jaké hloubky dokážou posluchači vnímat hudbu a to mě inspirovalo k návratu v podobě, ve které se budu moci s nimi přirozeně podělit o hudbu, kterou právě teď cítím.“

Po vydání desky začne Zdeněk Bína zkoušet s doprovodnou kapelou. Naživo jej fanoušci uslyší začátkem jara 2015 v rámci klubové tour. Deska bude vydaná 20. listopadu a zpočátku bude k dostání výhradně v e-shopu
hudebního vydavatelství Zebra and Cloud (fyzicky i digitálně ke stažení). Fanoušci dobré hudby se navíc mohou těšit na speciální dárková balení a osobní věnování od samotného tvůrce, Zdeňka Bíny.

Tracklist

  • 1. Downtown
  • 2. Imagination
  • 3. El Sueno
  • 4. If...
  • 5. Ocean
  • 6. Home
  • 7. Rainbow
  • 8. All You
  • 9. Call Him Back
  • 10. If You Run

Recenze

Kulturní magazín UNI, Milan Tesař (radio Proglas),

Na konci roku 2009 ohlásil kytarista a zpěvák Zdeněk Bína, frontman úspěšné kapely -123 min: „Po tolika krásných koncertech s tak výjimečným publikem jsem došel k tomu, že je čas tento příběh Minut uzavřít. Poslední dobou nás potkala řada starostí, k jejichž překonání je potřeba tolik energie, že bych se i další rok nemohl věnovat hudbě, která ve mně přirozeně žije teď. Proto jsem rád, že za námi zůstává podle mě naše nejlepší deska Dream a vzpomínka na výjimečný koncert s Pražskou komorní filharmonií. Pevně doufám, že i moje další hudební působení bude lidem přinášet radost.“ O pět let později, po několikerých odkladech a dlouhých přípravách, konečně vychází Bínova první sólová deska s názvem Bird. Třebaže obsahuje písně s texty především o pocitech a vztazích, hodí se k ní označení příběh. Příběh autora, který se odhaluje až na dřeň a který si při přípravě projektu vystačil téměř zcela sám.

Už při pohledu na graficky čistý digipack alba zaujme stručná poznámka: „Music, lyrics, instruments and vocals Zdeněk Bína“. Žádné dělení na kytaru a doprovod, žádné rozepisování, na co všechno autor na desce hraje. Není vlastně až tak důležité, jestli doprovod obstarává jedna nebo dvě akustické kytary, jestli rytmickou složku vytvářejí perkuse nebo jestli stačí ostinátní kytarové figury. A už vůbec není důležité, jestli jde o folk, akustickou alternativu, jazz nebo příchuť flamenka. To vše Bínova deska obsahuje ve své „pestrosti na druhý poslech“. Při poslechu prvním totiž na posluchače – díky charakteristickému hlasu – ještě dýchne vzdálený závan „Minut“, převedený do akustického jazyka.
Hlas, kytara a další instrumenty však slouží skutečně jako nástroje, které mají posluchači zprostředkovat onen autorův příběh, o který tu jde v první řadě. Můžeme se samozřejmě nechat unášet klidnou hudbou a volně působit emoce, ale Zdeněk Bína nám předkládá jednu možnou interpretaci svého díla. Jednotlivé písně – texty jsou zásadně v angličtině – doprovodil v bookletu krátkými vysvětlivkami, česky a anglicky. Posluchač se tak dozví, že zatímco píseň Ocean věnoval dcerce („Jako poděkování za možnost být tátou tak úžasné malé holčičky“), následující Home věnoval své ženě Kristýně. Promlouvá však i „k lidem, kteří chtějí někomu změnit život k horšímu, aby se ještě na chvíli zastavili a hledali v hloubi srdce“ (All You) nebo zpívá „o kontaktu s hlasem, který občas slyšíme uvnitř“ (Call Him Back). Propojením těchto abstraktních úvah, tuh ze sebe něco vyzpívat a osobních – lyrických, nikoli epických – vyznání vzniká pečlivě sestavený celek, jakýsi psychologizující „román v písních“, který představuje autora nejen jako výborného kytaristu a originálního zpěváka, ale především jako člověka. I proto je logické, že si k tomuto projektu Zdeněk Bína nepřizval žádné hosty. Je to skutečně jeho osobní album.
Zebra and Clouds, 2014, 43:15

Tomáš S. Polívka, Lidové noviny

O ptácích a lidech
Zdeněk Bína, známý jako frontman kapely –123 minut či autor písně k filmu Horem pádem, se albem Bird rozletěl na sólovou dráhu. Ptačí perspektiva mu svědčí.

Po rozpuštění úspěšné kapely –123 minut v roce 2009 se Zdeněk Bína začal věnovat akustickému projektu, který vyústil v první samostatné folk-soulové album Bird. Najdeme na něm písně odlehčené a vzdušné, pojednávající o „obyčejných“ životních pocitech a situacích. Spíše než Bínova virtuozita tu vynikne písničkářská empatie.
Každou z písní opatřil autor krátkou poznámkou o původní inspiraci, uvedenou v brožurce CD. Například text If... je „o pádu až na dno, který může pomoci spálit všechny iluze a představy, které nás k tomu dnu dovedly, a můžeme pak začít znovu a úplně jinak“, Ocean „poděkováním za možnost být tátou“, Downtown o pocitu samoty v davu, který si možná jenom sugerujeme. Verše jsou většinou niterné, povstalé z ryze osobních prožitků (i když dojde i na výjimky směrované třetím osobám jako All You). Bína je ovšem dokáže podat s nadhledem, jakoby z ptačí perspektivy. Snadno se tak promění v obecné pravdy, aniž by autor chrlil velká slova.
Jako jazyk textů zvolil Zdeněk Bína angličtinu, což v jeho případě působí přirozeně, i když recenzent jinak horuje spíše pro zpívání tak, jak nám zobák narostl. Právě jazyk pomáhá odlehčit některá vyjádření, která by v češtině asi vyzněla těžkopádně. Například zpívá-li Bína „my heart could not fall in love“, verš snadno vyjádří kýžený kontext, zatímco český ekvivalent o „srdci, které se nemohlo zamilovat“ bychom vnímali jako frázi. Použití angličtiny pomáhá obhájit i fakt, že kapela –123 minut mívala slušný úspěch na zahraničních pódiích – a to by mohlo platit i pro sólového Zdeňka Bínu. O větší zvukomalebnosti a ohebnosti angličtiny vzhledem k použitým soulovým pěveckým prvkům ani nemluvě. Ne že by něčeho podobného nešlo dosáhnout v rodné řeči, jenže by to dalo mnohem víc práce a lehkost projevu by přitom dost možná vzala zasvé.
Subtilnímu, introspektivnímu obsahu veršů odpovídá i decentní zvuk. Už žádný nápor v duchu –123 minut, i když funková hybnost písněmi místy probleskne. Všechny skladby jsou vystavěny na akustické kytaře, velmi průzračně a „nezahlceně“. Navíc na albu převládají volná tempa.
Udělej si sám
Ačkoliv je Zdeněk Bína znám jako kytarista a zpěvák, nahrál si tentokrát také všechny ostatní nástroje. Tedy i basovou linku a citlivě tiché bicí. Navíc navrstvil libozvučné vícehlasy, povznášející písně Rainbow či Call Him Back. Ať už chtěl zachovat zcela osobní rovinu výpovědi, nebo měl prostě obavy, aby mu hostující muzikanti nenabourali zamýšlené vyznění přílišným tlakem na pilu, dopadlo to dobře. Jediný muzikant si s přispěnímstudiového playbacku vystačil, nemáte pocit, že by deska potřebovala větší pestrost či jiný aranžérský pohled.
Změnil se také Bínův přístup ke kytaře. Ne že by jeho hra nevykazovala virtuozitu, ovšem technika není stavěna na odiv. Víc slouží samotným písním a zpěvu.
Stejný ideál DIY, „udělej si sám“, zvolila i firmička Zebra&Cloud, která album vydává. Předání titulu do velkých distribucí by ho prodražilo, raději tedy zatím prodává CD pouze na základě individuálních objednávek. Zájemce tak dostane desku s osobnímvěnovánímhudebníka a v obálce se složeným papírovým ptáčkem. Milé. Vydavatel tak reprezentuje jeden ze současných trendů, jak se ještě vůbec dají nějaké fyzické nosiče prodat. Díky přímému kontaktu posluchače s interpretem, odstraněním řetězce prostředníků. Snad se tak podaří prodloužit i let zdařilého alba Bird.

Zdeněk Bína: Bird
Zebra & Cloud, 2014
Celkový čas: 43:17

Jiří Kalous, iReport

Pár minut navíc Zdeňka Bíny
Bývalý frontman jedné z nejvýraznějších českých kapel uplynulé dekády -123 minut Zdeněk Bína vydal dlouho očekávané sólové album. Multiinstrumentalista stojí nejen za všemi texty a hudbou na celém albu, sám si také nahrál všechny nástroje.

Přes všechna Bínova vyjádření o hledání \\\\\\\"jiných rozměrů v hudební fantazii\\\\\\\" je hned od počátku poslechu alba zřetelně cítit Bínův autorský rukopis. -123 minut byla živočišná kapela s velkým důrazem na zvuk elektrické kytary a možnosti, které nabízí, ale výlety do více akustických podob podbarvené orientální a latinskoamerickou hudbou byly více než časté. A jsou to právě tyto polohy, které Bínovo nové album silně připomíná. To není nijak překvapivé, vzhledem k tomu, že to byla právě Bínova kytara a hlas, které byly poznávacím znamením Minut.
I přes jasně čitelnou podobu ale album nezní jen jako další řadovka jeho bývalé kapely; hlavní zásluhu na tom má především instrumentace. Hlavní roli zde má pochopitelně kytara - Bína se sice ani jednou neuchýlí ke zkreslenému zvuku, i tak ale dokáže z nástrojů dostat neuvěřitelně pestrou paletu zvuků: vymazelené vyhrávky, nápadité riffy, akordy s otevřenými strunami, člověk zde najde skoro všechno, co se s kytarou dá dělat. Zatímco basová kytara, ačkoliv především pomáhá držet groove, občas překvapí zajímavými figurami, bicí jsou vyloženě minimalistické a beaty znějí spíše jako naprogramované z počítače. Nenápadnou lahůdkou jsou doprovodné vokály.

Album nabízí celkem deset skladeb dohromady tvořících poměrně různorodou hudební mozaiku. Jsou zde aluze na bluesové vlivy v úvodní Downtown i silné latinskoamerické momenty třeba v If You Run. Stejně tak rozmanité jsou i nálady jednotlivých skladeb: od hravých songů jako je třeba Imagination, přes krásné a lyricky působící písně věnované dceři a manželce (Ocean a Home), až po lehce temnější nálady jako třeba v Rainbow. I přes tuto širokou škálu nálad je pro většinu skladeb charakteristická jistá naléhavost, které je jednotícím prvkem celého alba - z každého akordu a zazpívaného slova je cítit, že jde o album zralého a dospělého muže, který má už leccos za sebou a kterého sice život naučil nepřibarvovat svět zbytečně na růžovo, zároveň mu ale nesebral schopnost radovat se z něj. Tuto stránku alba podtrhují i velmi osobně laděné texty, které jsou kompletně přetisknuté i v bookletu alba spolu s krátkými notičkami přímo od Zdeňka Bíny, osvětlujícími smysl textu nebo jeho původ.
První sólové album Zdeňka Bíny určitě stojí za pozornost, pokud jste bývali fanoušky -123 minut, stejně jako pokud máte rádi hudbu na pomezí world music, blues a jazzových vlivů. Některé z melodií nejsou sice na první poslech úplně přístupné, ve výsledku jde ale o skutečně krásnou desku, která potěší nejen náročnější posluchače, ale všechny, kteří si občas chtějí dopřát trochu klidnější a zamyšlenější atmosféru.

Hodnocení
6/7

hledat

informace

CD Vám pošleme stylové zabalené. Samozřejmostí je i kartička s osobním poděkováním autora. Navíc u desky Zdeňka Bíny Bird lze připsat i osobní věnování konktrétní osobě, kterou chcete potěšit (obdarovat).

potřebujete pomoc?

+420 778 545 598

koncerty

25. 4. 2017
Maok a Zuna
Poznaň
26. 4. 2017
Maok Live
Hodonín, Kulatá brána
26. 4. 2017
minus123minut
Přerov, Klub Teplo
28. 4. 2017
minus123minut
Litomyšl, U Černýho orla
29. 4. 2017
minus123minut
Heroltice u Štítů, KD Heroltice

obchodní podmínky

partneři

nahoru